|
viz http://indoorsportservices.co.uk/training/faults_corrections
"USTŘELENÍ" SEDÁTKA
Nejvážnější chyba v technice, vyvarujte se i pouhému náznaku!
 Chybně:Zahájení záběru bez dostatečně zpevněného trupu. Odpor madla pak zbrzdí pohyb trupu a sedátko jej v pohybu vzad během záběru “předbíhá”. Ve snaze dohnat tuto ztrátu je pak přetěžována spodní část zad. Síla nohou není efektivně přenášena na madlo. Náprava:
Věnujte pozornost správnému zahájení záběru. Ujistěte se, že se Vaše paty, kolena, hýždě, ramena a paže dávají do pohybu v jeden okamžik - že odpor madla “ustojíte”. Nejste-li si tím jistí, nezahajujte záběr za každou cenu výbušně, nejprve zatlačte dolu paty a teprve až když se opřete celou plochou chodidel o podložku a zároveň už je madlo v pohybu, razantně se odkopněte, zatlačte kolena k zemi a využijte maximálně sílu nohou během první fáze záběru.
STRNULÝ POSEZ, KŘEČOVITÝ ÚCHOP
Chybně:
strnulý posez, zvednutá ramena, křečovité sevření madla, zatnuté zuby
Náprava:
Uvolněte se !!
Spusťte ramena, povolte sevřenou čelist, madlo nesvírejte, ale lehce jej uchopte do "háků" z prstů.
Najděte si pohodlnou pozici na sedátku spíše v jeho přední části, případně si jej změkčete podložkou, seďte rovně na sedacích kostech, uvolněte paže a narovnejte je v loktech.
 PŘEDČASNÉ ZVEDÁNÍ KOLEN PŘI NÁVRATU
Asi nejčastější chyba, která se na lekcích objevuje - a to nejenom u nováčků. Je spolehlivým znakem špatného načasování návratu - veslař se do startovní polohy nedostane včas všemi částmi těla, což následně zapříčiní i špatné provedení záběru.
Chybně:
Předčasné ohýbání nohou v kolenou hned na začátku návratové fáze. Poznávací znamení: ruce s madlem musí dělat přes kolena oblouček. Někdy i oblouk..
Náprava:
Návrat vždy zahajují ruce s madlem, v průběhu tohoto pohybu se přidávají ramena a trup a teprve když jsou paže téměř natažené a trup je kolmo k zemi, začínají se zdvihat kolena.
PŘEHNANÝ PŘEDKLON NA ZAČÁTKU TEMPA
Další poměrně častá chyba. Může předcházet a částečně i způsobovat “ustřelení sedátka”, popsané výše. Stejně jako tato chyba to je nesprávná technika zatěžující bederní oblast.  Chybně:Trup se dostává na začátku záběru do příliš hlubokého předklonu; záda se chybně kulatí v hrudní oblasti; holeně se mohou překlápět až za vertikálu; hlava a ramena se dostávají příliš nízko. Výsledkem je „oslabená“ pozice před začátkem záběru – a následně nadměrné namáhání bederní oblasti. Náprava:Mírný předklon trupu ve startovní pozici vychází z bederní oblasti; hlava je v prodloužení trupu; holeně jsou kolmo k zemi. Paže jsou natažené dopředu a uvolněné. Těsně před začátkem záběru musíme zpevnit trup, což se může projevit nepatrným pohybem ramen v důsledku srovnání zad v oblasti hrudní páteře (zvlášť u těch, kteří jsou zvyklí se v této fázi nadechovat).
OHNUTÉ PAŽE V 1.FÁZI ZÁBĚRU
 Tato chyba přetěžuje svaly na pažích a ty se pravděpodobně následující den připomenou svalovou bolesti. Zároveň snižuje efektivitu veslování. Paže se totiž zapojují ve fázi, kdy mají „pouze“ přenášet veškerou sílu nohou na madlo. Protože jsou nohy mnohem silnější než paže, absorbuje se část energie v loktech. Navíc práce paží chybí v poslední třetině záběru, kdy mají přitahovat madlo k tělu a tím trup na konci každého záběru brzdit. Chybně:Paže buď již zahajují záběr ohnuté v loktech anebo se ohýbají okamžitě poté. Náprava:Záběr začínat s vyvěšenými, klidně i propnutými, pažemi. K odnaučení této chyby pomůže nesvírat madlo v dlaních příliš pevně (což je další chyba, která zbytečně bere sílu). Pro nácvik může pomoci veslovat chvíli s madlem drženými pouze třemi prsty – palcem, ukazovákem, prostředníkem.
 PŘITAHOVÁNÍ TĚLA K MADLU...místo madla k tělu na konci záběru.
Chybně:
Dotažení madla pažemi na konci záběru je doprovázeno pohybem trupu vpřed. Madlo přitom často končí v klíně namísto v úrovni žaludku či spodního konce hrudní kosti. To zkracuje záběr a hlavně nedovoluje využít energii trupu - při dotažení madla rukama k tělu do malého záklonu.
Náprava:
Poslední fáze záběru začíná těsně před natažením nohou, kdy je trup zhruba kolmo k zemi a ruce s madlem nad koleny. V ten moment zabírají paže a zároveň se dokončuje překlápění trupu.
PŘEDČASNÝ ZÁKLON PŘI ZÁBĚRU
Chybně:Hodně častá chyba, která má 2 varianty: - veslař téměř nepracuje trupem, během celého tempa zůstává v mírném záklonu, tzn. v této pozici i zahajuje každý záběr  - veslař se sice dostává správně do startovní polohy, záběr ale zahajuje překlápěním trupu a pohybem ramen, zatímco sedátko nejprve zůstává na místě, eventuelně se pohybuje vzad mnohem pomaleji nežli ramena V obou případech zůstává nevyužitý silový potenciál nohou, druhá varianta pak navíc způsobuje přetížení spodní části zad. Náprava:Při správné pozici na začátku záběru jsou holeně kolmo k zemi, paty nadzvednuté, sedátko kousek za nimi, trup je zpevněný v mírném předklonu, který vychází z bederní oblasti - zbytek páteře je rovný, hlava vztyčená, paže natažené, ramena trochu vytažená za madlem. Na začátku záběru veslař “visí” na madle a zapojuje zároveň celé tělo, to znamená, že madlo, ramena i sedátko se nejprve pohybují zároveň. Teprve v další fázi záběru se začíná překlápět trup vzad z bederní oblasti a na tento pohyb se nakonec napojuje dokončení tempa razantním přitažením madla pažemi.
ZVEDNUTÉ LOKTY
Chybně: Zvednuté lokty při dotažení madla v poslední fázi záběru, stejně jako zvednutá ramena, sice není nebezpečná chyba, způsobuje ale přetížení horní části trapézu a snižuje efektivitu tempa.
Náprava:
Lokty i ramena držte při veslování uvolněně, nezvedejte je! Při dotažení madla k tělu by předloktí, zápěstí i řetěz měly být zhruba v jedné rovině rovnoběžně s podlahou.
V této souvislosti je dobré občas zaměřit pozornost i na práci ramen - ve startovní pozici jsou trochu vytažené za madlem dopředu, během záběru je ale tlačíme vzad. Spolu s překlápěním trupu vzad srovnáváme záda, zapojujeme mezilopatkové svaly (stahujeme lopatky k sobě) a na konci záběru máme “otevřený hrudník” a ramena zatlačená vzad. Mnemotechnická pomůcka - při dotažení madla by Vám za tělem měla projít v loketních jamkách rovná tyč.
PŘEHNANÉ PROTAŽENÍ ZÁBĚRU  Chybně:Přehnaný záklon často v kombinaci s přitahováním madla až ke krku - ve snaze co nejvíc protáhnout záběr.
Náprava:
Madlo dotahujeme k tělu ve výši spodního konce hrudní kosti - na plexus solaris. Zápěstí jsou přitom narovnaná a předloktí zhruba rovnoběžně se zemí.
Trup se pohybuje mezi malým předklonem na začátku záběru a malým záklonem na jeho konci, konkrétně cca 30 stupňů na obě strany. Přehnaný záklon sice možná přidá několik centimetrů délky záběru, klade ale velké nároky na bederní oblast páteře a v důsledku efektivitě tempa nijak nepomůže, naopak.
|
