|
Nejčastější dotazy
Cvičení na veslařském trenažéru zapojuje všechny hlavní svalové skupiny včetně svalového korzetu - hlubokého svalstva podél páteře. Nejintenzivněji pracují svaly přední strany stehna (čtyřhlavý a přímý stehenní sval); nohy jsou hlavním motorem tempa - vychází z nich cca 2/3 potřebné síly. Kromě přední strany stehen jsou zapojeny především hýžďové svaly a zadní strana stehen (hamstringy), v menší míře také lýtkové svaly. Především v poslední fázi záběru se přidávají paže, zejména tbicepsy, tricepsy a svaly deltové. Pokud jde o trup, jeho zpevňováním během záběru posilujeme hluboké břišní a zádové svaly, aktivně se tempa účastní sval trapézový a mezilopatkové svalstvo. |
|
Charakter pohybu při cvičení na veslařském trenažéru jej umožňuje využívat skutečně téměř každému. Je třeba vždy pamatovat na správnou techniku cvičení, intenzitu přiměřenou své kondici a obvyklé zásady platné pro všechny pohybové aktivity (nevynechávat zahřátí, protažení, intenzitu zvyšovat postupně, na konci pokračovat chvilku nízkou intenzitou..). I tak by se někteří lidé měli před zahájením cvičení poradit se svým lékařem - zejména senioři, lidé trpící zvýšeným krevním tlakem, problémy se srdcem, zvýšenou hladinou cholesterolu, dýchacími obtížemi a dalšími zdravotními problémy, těhotné ženy, lidé obézní, diabetici apod. |
Stupeň zátěže nastavujeme modrou klapkou na pravé přední části trenažéru. Výchozí stupeň zátěže pro ženy je do 3, pro muže do 4. Toto nastavení ale neurčuje intenzitu cvičení, představte si jej spíše jako přehazovačku na kole. Rychlost, kterou pojedete (ať už na kole či na trenažéru) není přímo úměrná zvolenému stupni (převodu), ale tím, kolik energie dáte do záběru. Často užívaný příklad tento princip připodobňuje veslování na vodě - dáme-li zde hodně síly do záběru, okamžitě se zvýší odpor vody na lopatky vesel a veslování tak je intenzivnější a naopak. Veslařský trenažér se chová úplně stejně. Intenzitu cvičení si proto řídí každý sám tím, jak razantně provede záběr a tomu je zas přímo úměrný tlak madla v prstech.
|
Celý článek...
|
Záleží na kondici a také na účelu cvičení. Pro redukci nadváhy je třeba cvičit nízkou intenzitu, aby nelimitovala v délce aktivity. O něco náročnější by mělo být obecné cvičení pro zdraví a ten, kdo si chce zvyšovat výkonnost se neobejde bez občasného cvičení okolo anaerobního prahu. Intenzita je obecně u jakéhokoliv pohybu klíčem k efektivnímu cvičení a určujícím faktorem pro jeho výsledek. Proto je třeba ji vždy přizpůsobit individuálním cílům a typu tréninku.
|
Celý článek...
|
Intenzita cvičí závisí především na provedení aktivní fáze tempa - záběru. Chceme-li ji zvýšit, je třeba provést záběr razantně a dynamicky, chodidla dostat rychle ze špiček celou plochou na podložku a dostatečně zapojit přední stranu stehen tlakem na kolena směrem k zemi. Tato fáze má na intenzitu tempa největší vliv, zároveň je ale třeba dostat veškerou energii pokud možno beze ztrát na madlo - přes zpevněný trup a natažené paže. Teprve pokud ani to nepomůže nezmění pocit ze cvičení, je možné přidat si stupeň zátěže nastavený klapkou trenažéru. |
Frekvence tempa je při cvičení na veslařském trenažéru mnohem méně důležitá nežli jeho intenzita, tj. síla, kterou do tempa dáváme. Na lekcích Crew Class se frekvence tempa pohybuje mezi cca 23 a 30 tempy za minutu a většinou ji stanovuje instruktor pro všechny účastníky. Při závodech na tratích do 2km má smysl snažit se zkrátit-zrychlit odpočinkovou fázi tempa a tak se dostat na vysoké frekvence až okolo 35 temp do minuty, více zde. |
Při cvičení na veslařském trenažéru platí stejná pravidla jako pro ostatní kondiční cvičení. Pro udržení stávajícího stavu se doporučuje cvičit 2x týdně. Pro zlepšení kardiorespirační kondice a získání optimálních výsledků je třeba alespoň jednu jednotku týdně přidat. Samozřejmě je možné i vhodné kombinovat více druhů pohybu. |
Nejlepší pravidlo k dýchání při veslování je dýchat přirozeně a podle potřeby, dech nezadržovat a snažit se o hluboký nádech a razantní, prodloužený, výdech.
Přehnaná pozornost rytmu dýchání často způsobí více škody než užitku a především u začátečníků kvůli ní často trpí technika tempa. Proto je lepší se na dýchání speciálně nezaměřovat a nechat jej přirozeně vyplynout - jak si tělo řekne. |
Celý článek...
|
„Ustřelení", podjetí sedátka asi nejvážnější chyba, která má za následek nadměrné zapojení spodní části zad. Před zahájením záběru je třeba zpevnit trup, aby se pohyb sedátka okamžitě projevil i v pohybu ramen a madla. Přehnaný předklon na začátku záběru nastává často ve snaze o co nejdelší záběr. To má za následek přílišný ohyb páteře, zejména ve spodní části, což ji oslabuje. Záběr zahájený v této pozici pak spodní část zad nadměrně namáhá. Příliš rychlé překlápění trupu vzad během záběru , ten se tak dostává do záklonu ještě během pohybu sedátka vzad. Následkem je zapojení slabší části těla (hlavně spodní části zad) ve fázi, která vyžaduje nejvíc sil z nohou.
Ostatní chyby již nemají taková zdravotní rizika
|
Celý článek...
|
Jakýkoliv pohodlný sportovní oděv je na cvičení vhodný. Pozor je třeba dávat pouze na délku trika – aby se nemohlo dostat pod válečky sedátka. Pokud jde o obuv, lze doporučit například běžecké boty, příp. obutí na sálové sporty. Nevhodná je příliš pevná podrážka a bota vůbec, stejně jako kotníčkové modely. Ti, kteří věnují pozornost všem detailům, by si měli vybírat boty, které nemají příliš zvýšenou patu (chodidlo pak není v úplně nejideálnějším úhlu) a také se vyhnout botám s velkým odpružením (podle některých se v něm pak ztrácí část energie). Boty před cvičením vždy očistěte.
Na zvážení každého a osobních preferencích je použití fitness či cyklo rukavic. |
Veslování pracuje s relativně nízkou zátěží a velkým množstvím opakování (narozdíl od cvičení se submaximální zátěží v posilovně). Svaly tak hlavně zpevňuje, není třeba mít obavy nadměrného růstu svalové hmoty. |
Není. Za předpokladu, že je prováděno správnou technikou, kdy spodní část zad tempo pouze podporuje (tedy hlavně přenáší sílu nohou a udržuje trup vzpřímeně). Nejhorší (přitom snadno odstranitelnou) chybou je tzv. ustřelení sedátka, kdy během záběru zbrzdí odpor madla pohyb trupu dozadu, sedátko tak odjíždí rychleji a cvičící ve snaze zrychlit překlápění trupu vzad přetěžuje spodní část zad.
Samozřejmě, pokud někdo trpí chronickými bolestmi zad či problémy s ploténkami, je vhodně se před zahájením cvičením poradit se svým lékařem. V každém případě je třeba začít cvičit nižší intenzitou a soustředit se na správnou techniku, což ale platí pro všechny. |
|
|
|
|
|